Článek

Tři Prémie Otto Wichterleho směřují do ÚOCHB

14. června 2024
Tři Prémie Otto Wichterleho směřují do ÚOCHB
Zleva: Jana Škerlová, Daniel Bím, Erik Andris (Foto: Tomáš Belloň / ÚOCHB)

Tři z Prémií Otto Wichterleho pro rok 2024, jimiž Akademie věd ČR oceňuje mimořádně kvalitní a perspektivní vědce do 35 let, směřují do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Ocenění obdrželi Erik Andris, Jana Škerlová a Daniel Bím.

„Talentovaní mladí vědci a vědkyně potřebují na prahu své vědecké kariéry výraznější podporu. Řada z těch, které Akademie věd ocenila Wichterleho prémií před deseti dvanácti lety, dnes stojí na špičce svého oboru. I dnešní laureáti jsou budoucností české vědy.“
— prof. Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR

Erik Andris (Skupina Lubomíra Rulíška)

Dr. Erik Andris kombinuje hluboké znalosti organické chemie se zálibou v teoretické a počítačové chemii.

Díky výpočtovému „screeningu“ se mu podařilo předpovědět existenci železičitých komplexů v singletovém spinovém stavu. Následně je potvrdil experimentem, který sám připravil.

Navázal tím na svou doktorskou práci, v níž zkoumal právě komplexy železa s důrazem na jejich unikátní spektroskopii.

Za tuto práci získal Cenu Zdeňka Hermana.

Jana Škerlová (Skupina Pavlíny Řezáčové)

Dr. Jana Škerlová po doktorském studiu biochemie strávila dva roky jako postdoktorandka na Stockholmské univerzitě v týmu Påla Stenmarka, který se zaměřuje na výzkum botulotoxinů. Podílela se zde na objasnění struktury nových neurotoxinů a získala zkušenosti s kryoelektronovou mikroskopií, technikou, která má v současné strukturní biologii mimořádný význam.

Nyní působí ve skupině Pavlíny Maloy Řezáčové a je součástí týmu, který se zabývá detailním pochopením molekulárních mechanismů různých biologických procesů. Jana Škerlová využívá rentgenovou krystalografii a kryoelektronovou mikroskopii ke studiu interakcí proteinů s DNA a RNA nebo s malými molekulami při vývoji léčiv.

Daniel Bím (Skupina Tomáše Slaniny)

Dr. Daniel Bím kombinuje experimentální výzkum s pokročilými metodami teoretické chemie.

Věnuje se udržitelnosti v chemickém průmyslu, jednak záchytu oxidu uhličitého ze vzduchu z důvodu snižování emisí a negativního dopadu na životní prostředí, jednak fotoredoxní katalýze s využitím komplexů niklu, které mohou v budoucnu nahradit procesy na bázi toxických těžkých kovů, jako je například palladium nebo platina.

(Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR)
Sdílet článek
Čtěte dále...
Prohlédnout všechny články arrow