Vědecké objevy hledají snazší cestu k lidem skrze transfer znalostí a technologií
Přenos vědeckých objevů do komerčního prostředí a v závěru i blíž k jejich praktickému využití je třeba víc koordinovat a lépe propojovat všechny dotčené strany. Vyplývá to z analýzy transferu znalostí a technologií, kterou v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR prezentovala skupina mezinárodně uznávaných odborníků.
O sondu do téhle oblasti požádal Evropskou komisi zhruba před tři čtvrtě rokem úřad českého ministra pro vědu, výzkum a inovace. Na analýze se podíleli nezávislí odborníci z Belgie, Finska, Španělska, Švédska, Nizozemska, Estonska a Španělska. Výsledkem je víc než stostránková zpráva obsahující doporučení vedoucí ke zlepšení současného stavu.
Z dokumentu mezinárodního expertního panelu vyplývá, že je důležité řešit přenos výsledků vědeckého zkoumání mezi výzkumnými institucemi, univerzitami a byznysem nejen na místní úrovni, ale i komplexně, ze strany vlády. Agenda je zatím rozdělená mezi několik ministerstev a resort pro vědu se snaží, aby se přístup sjednotil. Předpokládá to návrh zákona, který se transferu znalostí a technologií týká a který právě projednává Poslanecká sněmovna.
Náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Doleček oceňuje, že zahraniční expertíza počítá se zapojením všech úrovní, které transfer řeší. „Některá opatření neuskutečníme např. bez účasti regionálních partnerů, jinde je třeba výraznější aktivita univerzit a výzkumných institucí a za určitých okolností se pochopitelně neobejdeme bez centrální koordinace. Ať už se jedná o přímou podporu nebo třeba metodické vedení. Za zvlášť důležitou považuji spolupráci mezi transferovými kancelářemi výzkumných organizací a regionálními inovačními centry. Tady vidím velký a dosud nevyužitý potenciál,“ říká náměstek Doleček.
Způsob, jak efektivněji podpořit přerod nadějných vědeckých nápadů v komerční projekty hledá celá Evropská unie. Česko není výjimkou. Mezi prvními, kdo se transferu technologií v tuzemsku začali před lety věnovat, byl Ústav organické chemie a biochemie. Na tento úkol se soustředí dceřiná firma ústavu, IOCB Tech, kterou vede průkopník transferu, zástupce ředitele ÚOCHB a člen Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, prof. Martin Fusek, který podotýká: „Myslím si, že zvlášť v současné době je potřeba zlepšit a urychlit využití vědeckých poznatků ve společnosti, v praxi, ve výrobě. To platí nejen pro Českou republiku, ale pro celou Evropu, protože jinak budeme zaostávat jak ekonomicky, tak strategicky.“
Dokument, jehož závěry si v přednáškovém sále ÚOCHB vyslechli zástupci všech zainteresovaných stran, vybízí zúčastněné, a to hlavně univerzity, aby přiznaly aplikacím výsledků vědeckého zkoumání stejnou váhu, jakou kladou na vzdělávání a výzkum. Ekonomický a společenský prospěch z transferu znalostí a technologií totiž plyne celé veřejnosti.
