Tým Tomáše Slaniny obdržel Cenu Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
Tomáš Slanina se svými spolupracovníky Davidem Dunlopem a Lucií Ludvíkovou získali Cenu Wernera von Siemense za rok 2023 v kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu. Oceněni byli za práci "(Anti)Aromaticita v excitovaném stavu vysvětluje, proč azulen porušuje Kashovo pravidlo". V soutěži uspěl i Michal Šimek ze skupiny Ullricha Jahna, který se umístil na 3. místě v kategorii Nejlepší disertační práce.
Azulen provokuje zvědavost chemiků již řadu let. Na otázku, proč je modrý, ačkoliv by podle všeho být neměl, odpověděl před téměř padesáti lety český vědec světového významu Josef Michl. Nyní jde v jeho stopách český tým, který svým kolegům v oboru předložil řešení této hádanky.
Pro vysvětlení chování azulenu tým Tomáše Slaniny použil koncept aromaticity. Na jeho základě vytvořil hypotézu, že azulen je nutně antiaromatický v prvním excitovaném stavu, a naopak aromatický v druhém excitovaném stavu.
Díky těmto poznatkům je jasnější, jak efektivněji ukládat světelnou energii do excitovaných stavů molekul. Toho lze využít například při designování světlosběrných materiálů pro solární baterie.
O studii si můžete více přečíst zde: Tajemná modrá molekula pomůže lépe využívat světelnou energii
Nejlepší disertační práce
3. místo v kategorii Nejlepší disertační práce získali Michal Šimek a jeho školitel Ullrich Jahn.
Práce "Tandem anionický sigmatropní přesmyk/radikálové reakce a jeho využití v totální syntéze přírodních látek" si klade za cíl vyvinout nové syntetické metody přípravy přírodních sloučenin a jejich analogií a následně tyto metody otestovat na přípravě biologicky aktivních metabolitů – meroterpenoidů z houby Ganoderma applanatum.
Michal Šimek objevil velmi cenný postup, jak rychle a efektivně zvýšit strukturní složitost organických molekul. Ještě větší naděje však vzbuzuje jeho výzkum syntetických analogií přírodních látek, které se ukázaly být stejně nebo i více aktivní než samotné přírodní látky.
