Ženy ve vědě při ÚOCHB uspořádaly další z přednášek a workshopů ze série Přednášek Dany Hockové

Odpoledne se pak uskutečnil seminář určený ke sdílení specifických problémů, se kterými se potýkají v oblasti vědy a výzkumu právě ženy. Štěpánka Vaňáčová vybrala pro diskusi přiléhavý název: Always look at the bright side of life. Ženy totiž, jak dokládají dostupná data, v případě, že se rozhodnou pro badatelskou dráhu, stále překonávají těžší překážky než muži. Mít na mysli vždy spíš světlou stránku života je pro ně proto o to větší výzvou.

Během semináře profesorka Vaňáčová popsala svou profesní a životní cestu, na níž pro ni byli důležití mentoři a mentorky, bez kterých by se neobešla. Zvlášť intenzivně vzpomíná na vědkyni z prestižní americké univerzity Yale Elisabettu Ullu. Díky ní ví, že je klíčové potkat lidi, kteří začínajícím vědkyním pomůžou a pak, až se role prohodí, naopak pomáhat těm mladším. V Česku je totiž, podle Štěpánky Vaňáčové, rozšířená řada předsudků: „Existuje tu podvědomá skepse, že ženy nezvládnou vést vědeckou skupinu," popisuje a dodává: „bohužel, tenhle pohled někdy přetrvává i mezi ženami samotnými."

Podle nejnovější Monitorovací zprávy Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR žen mezi výzkumníky v posledních letech mírně přibývá. V roce 2020 jich bylo necelých 28 %. I přes pozitivní vývoj je na tom ale Česko stále nejhůř ze států Evropské unie. Tuzemská věda se navíc potýká s velkým propadem ženského zastoupení v období mezi doktorským studiem a samotným výzkumem. Zatímco mezi těmi, kdo absolvují magisterské studium, je 60 % žen, pro doktorát se rozhodne necelých 45 % a do samotného výzkumu nastoupí pouhých 27,6 %. Z toho logicky vyplývá i nízkých podíl žen na vedoucích pozicích.

O zlepšování pracovních podmínek se snaží iniciativa Ženy ve vědě při ÚOCHB od roku 2017. Cílem je formulovat a následně prosadit opatření, která umožní ženám pokračovat ve vědecké kariéře, navzdory četným překážkám. K přijetí těchto opatření se ostatně ÚOCHB zavázal i v akčním plánu projektu HR Award.

Historicky první seminář Žen ve vědě se konal v červenci 2017 a iniciovala jej tehdejší členka Mezinárodní poradního sboru ÚOCHB Cynthia Burrows z USA. Z jejích doporučení a následné diskuse vzešly návrhy změn, které se staly základem další práce iniciativy Ženy ve vědě při ÚOCHB. Mezi jinými prof. Burrows radí ženám, aby se učily od sebe navzájem a žádaly zpětnou vazbu, aktivně se účastnily diskusí, pravidelně si říkaly o povýšení a spravedlivou odměnu, a naopak se neobviňovaly z neúspěchu projektů, jichž se účastní.

První akce se účastnila i současná zástupkyně ředitele ÚOCHB a aktivní členka Žen ve vědě, Pavlína Řezáčová, která k tomu dodává: „Cynthiin seminář byl pomyslnou jiskrou, která zažehla iniciativu Women in Science at IOCB. Na ni pak navázaly semináře zaměřené na vědeckou kariéru úspěšných vědkyň, debaty o grantových možnostech, mateřských školkách či pay gapu."

O tom, že si vedení ÚOCHB popsaný problém uvědomuje, svědčí mimo jiné finanční příspěvek na péči o děti pro rodiče vědce, kteří se vracejí do práce. Podporu využívají v první řadě právě ženy, protože jsou to ony, na nichž stále spočívá hlavní tíha péče o rodinu. Ženy ve vědě v ÚOCHB dál pokračují ve svých aktivitách. Členky iniciativy aktuálně přemýšlejí, jak do ní zapojit víc vědkyň na začátku profesní kariéry. Tak, aby jich v Česku po získání doktorátu neopouštělo badatelskou práci takové množství, jako v současnosti – celkově skoro 18 %.

Cyklus přednášek a seminářů v ÚOCHB nese jméno Dany Hockové, skvělé medicinální chemičky a hrdé matky dvou dcer, která před dvěma lety bohužel podlehla rakovině. Byla to totiž právě ona, kdo po covidové přestávce inicioval neformální setkávání žen působících ve vědě a zasloužil se tím o pokračování tak důležitých aktivit.