Den otevřených dveří (Týden Akademie věd)

V rámci Týdne Akademie věd proběhne v našem ústavu v sobotu 6. listopadu 2021 od 9 do 16 h. Den otevřených dveří pro širokou veřejnost.

Letošní program má tři části:

• Exkurze pro všechny (vhodné pro dospělé i rodiny s dětmi)
  
• Program pro návštěvníky starší 13 let 
• Program pro děti (na základě přechozí rezervace) [PLNĚ OBSAZENO]

Facebooková událost pro sdílení je zde.

(Pokud vás zajímají další akce Týdne Akademie věd v našem ústavu, podívejte se prosím sem.)

Při návštěvě ústavu je třeba dodržovat platná vládní epidemická opatření a mít nasazený respirátor. Návštěvníci starší 12 let budou muset předložit doklad o bezinfekčnosti (doklad o ukončeném očkování, doklad o nemoci prodělané v posledních 180 dnech, platný negativní test) – bez něj nebudou moci být vpuštěni. Návštěvníci mladší 12 let doklad o bezinfekčnost předkládat nemusí.

Jak poznáte, které bobule jsou zralé a které raději nejíst? Jak na dálku rozeznáte muchomůrku od hřibu? Je to dáno tím, že vidíme barvy. I vědci používají světlo a barvy k vědeckým objevům. V laboratoři Petra Bouře uvidíte chytré chemické sloučeniny, které mění barvu, aby nám ukázaly, co se děje na molekulární úrovni.

Vhodné pro návštěvníky od 8 let.

(Předpokládaný začátek v 9:10, 10:10, 11:10, 12:10, 13:10, 14:10, 15:10)

Kdo se nebojí tmy a tajných chodeb, kde vede nekonečná spleť potrubí, je srdečně zván. Podívejte se, jak funguje a vypadá technické zázemí ústavu a jak je díky tomu zajištěn komplikovaný, ale hladký chod ústavu, včetně našich laboratoří.

Procházka trvá půl hodiny, chodí se při ní po schodech a sníženými prostorami, a není proto vhodná pro návštěvníky s pohybovým omezením.

(Předpokládaný začátek v 9:40, 10:40, 11:40, 12:40, 13:40, 14:40, 15:40)

Během celého dne bude u nás opakovaně probíhat 13 různých exkurzí, prezentací a přednášek, ve kterých naše vědecké skupiny představí své projekty, zajímavé přístroje či techniky, které používají.

Tyto exkurze a prezentace jsou určeny pro návštěvníky starší 13 let.

Exkurze začínají každých deset minut; jednotlivá témata se každou hodinu opakují.

Insulin je jeden z nejdůležitějších hormonů našeho organismu. Jakákoli porucha v jeho funkci vede k závažnému onemocnění zvanému diabetes mellitus neboli cukrovka. Insulin ale ovlivňuje i mnoho dalších dějů v našem organismu od syntézy proteinů až po ukládání tuku. Ve skupině Jiřího Jiráčka hledáme nové odvozené formy insulinu s lepšími vlastnostmi, které by mohly zlepšit léčbu a komfort diabetiků. V přednášce se dozvíte něco o tom, jak insulin vypadá a jak v těle působí, jaké jsou různé typy cukrovky a jak se léčí a hlavně, kam směřuje vývoj a jak by se léčba mohla v budoucnosti proměnit.

(Předpokládaný začátek v 9:30, 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30, 15:30)

Každý si umí představit, jak vypadají kuchyňské váhy; umíme odvážit 1 kg mouky nebo 100 g cukru. Jak se ale váží molekuly? Kolik váží ibuprofen a kolik hemoglobin? K takovému vážení používáme přístroje, které se jmenují hmotnostní spektrometry. V laboratoři Hmotnostní spektrometrie vám tyto přístroje ukážeme a vysvětlíme, na jakém principu vážení probíhá. Společně si „zvážíme“ několik sloučenin a podíváme se, jak vypadá hmotnostní spektrum a co z něj můžeme vyčíst.

(Předpokládaný začátek v 9:20, 10:20, 11:20, 12:20, 13:20, 14:20, 15:20)

Vysvětlíme vám, co nám napovídá absorpce světla v ultrafialové, viditelné a infračervené oblasti o pozorované látce. Uvidíte přípravu vzorků a předvedeme vám jednotlivé metody měření.

Poznáte, zda a jak se z křivé čáry, tzv. spektra, dá určit chemická struktura látky nebo tvar biomolekuly, např. proteinu nebo DNA?

(Předpokládaný začátek v 9:30, 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30, 15:30)

Laboratoř Michaela Mareše se zabývá enzymy, které potřebují parazité pro trávení lidské krve. Cílem práce vědkyň a vědců je zjistit, jak tyto enzymy fungují, a připravit účinné molekuly, které blokují jejich funkci a mohou být využity jako antiparazitární léčiva. Vědci studují jednak evropská klíšťata přenášející boreliózu a encefalitidu, jednak tropické krevničky způsobující bilharziózu u 200 milionů lidí.

(Předpokládaný začátek v 9:50, 10:50, 11:50, 12:50, 13:50, 14:50 a výjimečně v 15:40)

Pro viry jsou buňky velké asi jako domy z pohledu člověka. Stejně jako lidé mohou do domů vstoupit a opravit je zevnitř, pomocí nanočástic velikosti virů je možné do buněk nejen proniknout a označit je, ale také léčit a případně účinně zabíjet. Na příkladu nanoarchitektur založených převážně na zlatě a diamantu a vyvinutých v laboratoři Petra Cíglera si ukážeme, jak by mohla v budoucnosti vypadat diagnostika některých chorob a léčba rakoviny.

(Předpokládaný začátek v 9:40, 10:40, 11:40, 12:40, 13:40, 14:40, 15:40)

Když se řekne „magnetická rezonance“, možná si vybavíme zařízení, které používají lékaři k zobrazování lidského těla při odhalování nejrůznějších neduhů. Stejná metoda ale s úspěchem slouží i chemikům při odhalování struktury neznámé látky, tedy toho, jak jsou jednotlivé atomy spojeny vazbami a jaké je jejich prostorové uspořádání. V laboratoři nukleární magnetické rezonance (NMR) a elektronové paramagnetické rezonance (EPR) vám vysvětlíme, jak lze magnetických vlastností jader a elektronů využít právě při zkoumání struktury látek.

Ukážeme vám zařízení, které se při takových měřeních využívá – silný supravodivý magnet, jehož magnetické pole je stotisíckrát větší než magnetické pole Země. Do nitra takového magnetu se také podíváme, abychom zjistili, z jakých částí se skládá. Vysvětlíme vám, jak s námi molekuly pomocí magnetického pole komunikují a co nám jsou ochotné ze své struktury prozradit.

(Předpokládaný začátek v 9:50, 10:50, 11:50, 12:50, 13:50, 14:50 a výjimečně v 15:40)

Peptidy, které se účastní regulace příjmu potravy, ovlivňují energetickou rovnováhu celého organismu. Některé z nich snižují příjem potravy („vypínají hlad“) a zlepšují glukózovou toleranci. Takové látky by mohly být potenciálními léky při obezitě a diabetu. V laboratoři Lenky Maletínské testujeme stabilní analogy těchto peptidů a snažíme se najít mechanismus jejich účinku na buňkách a na modelech obezity u myší a potkanů. Zkoumáme, co dělají s tukovou tkání i s centrálním nervovým systémem.

(Předpokládaný začátek v 9:00, 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00)

Geny zapsané v naší DNA rozhodují o zdraví a nemoci nebo dokonce životě a smrti. Proto řetízek čtyř písmen v podobě deoxyribonukleové kyseliny přitahuje každého, kdo se o živém světě v nás a kolem nás chce něco dozvědět. Ukážeme vám, jak s pomocí jednoduchého vybavení můžeme DNA získat a dále s ní pracovat. Také si ukážeme, že písmena DNA dokážeme nejen číst, ale také přeskupit, smazat nebo dokonce úplně přepsat. Povíme si, jak mohou být takové změny lidstvu užitečné, ale i nebezpečné.

(Předpokládaný začátek v 9:40, 10:40, 11:40, 12:40, 13:40, 14:40, 15:40)

Molekulární sondy, které vyhledají a zničí rakovinu v těle pacienta pomocí projektilu letícího nadsvětelnou rychlostí. Science fiction? Nikoli. Přijďte se dozvědět, jak se takové léky (tzv. radioléčiva) vyrábí a používají už dnes.

(Předpokládaný začátek v 9:10, 10:10, 11:10, 12:10, 13:10, 14:10, 15:10)

Proč jsou listy v létě zelené a na podzim mění barvu? Odpověď na tuto otázku prozradí tenkovrstvá chromatografie (TLC) extraktu z listů, kterou si společně provedeme.

(Předpokládaný začátek v 9:20, 10:20, 11:20, 12:20, 13:20, 14:20, 15:20)

Když se mluví o steroidech, představíme se asi obrovského svalovce. A také nejspíš víme, že steroid známý jako cholesterol je ten největší ďábel a zabiják. Ve skupině Neurosteroidů si povíme, že steroidy umí být i „hodné a léčivé“. Vysvětlíme vám, jak steroidy působí v lidském těle a jak steroidní sloučeniny fungují při stresu, učení, agresi, strachu nebo spánku. Také si popíšeme, jakými metodami se tyto vlivy studují.

(Předpokládaný začátek v 9:30, 10:30, –, 12:30, 13:30, 14:30, 15:30)

Jak využívá buňka své základní mechanismy k boji proti infekčním onemocněním? Molekuly RNA plní v buňce mnoho důležitých rolí. Tou nejznámější je přenos genetické informace z DNA do té části buňky, ve které dochází k syntéze bílkovin. Fungují tedy jako pomyslný recept z obrovské kuchařské DNA knihy. Tyto přírodní molekuly je ale možné snadno připravit i za laboratorních podmínek. Díky tomu, že RNA je tělu vlastní a je možné do ní zapsat vhodný recept na syntézu jakékoli bílkoviny, představuje velikou naději pro vývoj šetrných a účinných vakcín nové generace. Přijďte se o těchto zajímavých molekulách dozvědět více do laboratoře Hany Cahové.

(Předpokládaný začátek v 9:20, 10:20, 11:20, 12:20, 13:20, 14:20, 15:20)

K tomu, abychom zjistili, co vlastně máme ve vzorku, používáme různé chemické reakce a fyzikální interakce. Když hmotu vybudíme („nakopneme“), ať už za studena rentgenovým zářením, nebo za teploty srovnatelné s teplotou na povrchu hvězd pomocí indukčního ohřevu, vysílá charakteristické záření, ve kterém je zakódována informace o přítomnosti a množství jednotlivých prvků. Přijďte porozumět jednomu z jazyků vesmíru, který překládáme v Analytické laboratoři.

(Předpokládaný začátek v 9:00, 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00)

Srozumitelnou interaktivní formou vám představíme vývoj tzv. protinádorových nukleosidů. To jsou látky, které mohou proti nádorům bojovat tak, že připomínají stavební součástky DNA. Ukážeme vám několik experimentů ze všedního dne organického chemika a některé z nich si budete moci také sami vyzkoušet.

(Předpokládaný začátek v 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00)

Laboratorní plášť, ochranné brýle, rukavice a hlavně několik jednoduchých, ale zajímavých pokusů – to vše máme připravené pro malé nadějné chemiky, kteří si chtějí vyzkoušet práci v opravdové laboratoři.

Program je určený pro děti od 9 let s doprovodem jednoho dospělého.

Workshopy začínají v 9:00, 10:30 a ve 13:00 a trvají cca 45 minut.

Přihlásit na workshop se můžete zde.

(Prosíme, respektujte věkový limit – z praktických a bezpečnostních důvodů nemohou být bohužel mladší děti vpuštěny.

(Změna programu vyhrazena.)