70 let ÚOCHB – jubilejní minisymposium (Týden Akademie věd)

ÚOCHB slaví letos 70 let od svého založení v roce 1953. V rámci oslav pořádá odpolední jubilejní minisymposium plné vědeckých přednášek, ve kterých nebudou chybět významné momenty z dosavadního života ústavu. Posluchači se seznámí s historií chemie nukleosidů a chemie steroidů a těšit se můžou i na zajímavosti o přírodních látkách a peptidové chemii. Mluvit se bude rovněž o počátcích strukturní biologie a dějinách NMR spektroskopie a hmotnostní spektrometrie v ÚOCHB.

Celým odpolednem bude provázet Veronika Sedláčková a veškerý program bude v českém jazyce.

Vstup je pro zájemce zdarma a bez předchozí rezervace až do naplnění kapacity sálu.

• 14:00 – 14:30 Marcela Krečmerová (ÚOCHB): Chemie nukleosidů v ÚOCHB – Ohlédnutí do historie
• 14:30 – 15:00 Josef Cvačka a Martin Dračínský (ÚOCHB): Historie MS a NMR spektroskopie v ÚOCHB
• 15:00 – 15:30 Pavel Kočovský (ÚOCHB, Univerzita Karlova): Historie chemie steroidů
• 15:30 – 16:00 přestávka
• 16:00 – 16:30 Michal Lebl (ÚOCHB, VŠCHT Praha, Spyder Institute Praha): Úspěchy a promrhané šance peptidové chemie – přednáška přes Zoom
  
• 16:30 – 17:00 Petr Štrop (ALX Oncology v Kalifornii, ÚOCHB): Ohlédnutí za počátky strukturální biologie v ÚOCHB a ÚMG – přednáška přes Zoom
• 17:00 – 17:30 Irena Valterová (ÚOCHB): Přírodní látky jako zdroj nových léčiv a agrochemikálií
• 17:30 – 18:00 přestávka
• 18:00 – 19:00 Martin Franc (Masarykův ústav a Archiv AV ČR): Velkolepá vize Františka Šorma a její realizace. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v proměnách času
  

Nukleosidová chemie se v ÚOCHB rozvíjela již od prvních let založení ústavu profesorem Františkem Šormem v 60. letech a úspěšně v ní pak pokračoval jeho aspirant Alois Pískala. Dosud největším úspěchem ÚOCHB je vývoj tzv. acyklických nukleosidfosfonátů, které byly poprvé popsány Antonínem Holým a belgickým virologem Erikem De Clercqem roku 1986 a jejichž tématika se na ústavu intenzivně rozvíjela po dalších skoro třicet let. Mezi tyto látky patří tenofovir, který umožnil zastavit hrozbu smrtelné epidemie AIDS.

V rámci přednášky bude představen stručný přehled historie hmotnostní spektrometrie v ÚOCHB od svých počátků na začátku šedesátých let 20. století až po současnost.

V rámci přednášky bude představen stručný přehled historie spektroskopie jaderné magnetické rezonance (NMR) v ÚOCHB od svých počátků na začátku šedesátých let 20. století až po současnost.

Přednáška shrne významné body v chemii steroidních skeletů od svých začátků a založení oddělení steroidů v ÚOCHB, přes cílenou syntézou např. strofanthidinu, estronu, kančího feromonu a analogu brassinolidu triolonu, který je nyní komerčně dostupný jako stimulátor růstu rostlin. Prezentaci uzavře současný výzkum neorosteroidů, a to včetně vývoje fluorescenčních sond pro biozobrazovací studie. Celé vyprávění bude obohaceno osobními vzpomínkami.

Josef Rudinger mohl dostat Nobelovu cenu za syntézu oxytocinu. Tento úspěch byl základním kamenem úspěchů peptidové chemie v ÚOCHB. Rudingerova vize, že syntéza biologicky aktivních hormonů je možná, byla ve skutečnosti dosažena jen o něco dříve laboratoří Vincenta duVigneauda a Nobelova cena za "...první syntézu polypeptidového hormonu" byla udělena tomuto americkému vědci. Studium neurohypofyzárních hormonů (NHH) se stalo hlavní náplní vědců v ÚOCHB zabývajících se syntézou, biologickým hodnocením a fyzikálně-chemickými studiemi těchto hormonů.

V posledních letech vznikly v ÚOCHB špičkové mezioborové studie v oblasti struktury a funkce proteinů, které vedly k objasnění některých základních principů klíčových biologických procesů. Současné mimořádné postavení ÚOCHB staví na tradici inovací, vynalézavosti, obětavosti a vědecké zvídavosti několika vědeckých generací. Přednáška připomene začátky, které v ÚOCHB a ÚMG vytvořily základ úspěchu v několika klíčových disciplínách a experimentálních technikách. Představí první snahy o produkci rekombinantních proteinů v Československu pomocí izolovaných a syntetických genů, první proteiny syntetizované na pevné fázi, experimentální počátky značení proteinů, začátky molekulárního modelingu a enzymového inženýrství i příklady prvních proteinových struktur vyřešených pomocí NMR a X-ray analýzy. Hlavně pak připomene vynikající výzkumníky a osobnosti, které se na tomto výzkumu podíleli.

Přírodní látky byly jedním z hlavních výzkumných směrů nově založeného ústavu. Výzkum byl zaměřen na mono- a seskviterpeny v rostlinách a na jejich fysiologické účinky. Velkým úspěchem byl objev protizánětlivých účinků azulenu, chamazulenu a jejich derivátů. Vyústěním tohoto výzkumu byl patent a komercializace Dermazulenu, léčivé masti na popáleniny a kožní poranění. Na konci 60. let upoutala pozornost vědců rozvíjející se oblast výzkumu hmyzích hormonů a později pak chemická komunikace hmyzu. Juvenilní hormony jsou seskviterpeny regulující vývoj hmyzu. Jejich první analog – juvabion – byl objeven náhodou Karlem Slámou ve dřevě kanadské jedle, z něhož se vyráběl v USA papír. Aktivní látka byla nazvána „papírový faktor“ a její struktura se stala modelem pro velkou paletu juvenoidů syntetizovaných v ÚOCHB.

Fascinující příběh Ústavu organické chemie a biochemie začíná v mimořádně temném období českých dějin, v éře nacistické okupace, kdy byly nuceně zavřeny vysoké školy a univerzity a vyučující i studenti si byli nuceni hledat jiné uplatnění. Mladý chemik František Šorm působící v průmyslovém výzkumu kolem sebe soustředil skupinu dalších talentovaných osobností vytvářející jádro pozdějšího ústavu. Po skončení války zahájil vědecky i organizačně velmi schopný F. Šorm rychlou kariéru a začal budovat vědecké pracoviště nového typu. Když vznikla v roce 1952 Československá akademie věd, stal se jejím generálním tajemníkem a zároveň vedl od 1. 1. 1953 Ústav organické chemie ČSAV, z něhož se snažil vybudovat celosvětově respektované centrum vědeckého výzkumu, které by slučovalo vynikající teoretický základní výzkum s prakticky využitelnými výsledky. K naplňování této vize v následujících letech přispívala i skutečnost, že F. Šorm se stal v roce 1962 předsedou ČSAV. Ale ani Šormův nucený odchod ze všech funkcí po roce 1968 nezměnil základní směřování ústavu, který později vedl k významným úspěchům spojovaných se jménem Šormova žáka Antonína Holého.