Den otevřených dveří (Týden Akademie věd)

V rámci Týdne Akademie věd proběhne v našem ústavu v sobotu 5. listopadu od 9 do 16 hodin Den otevřených dveří. 

Připravili jsme řadu tematicky zaměřených exkurzí, přednášek, prezentací, které se opakují v průběhu dne každou hodinu a trvají cca 30 min.

• Kompletní program akcí v našem ústavu v rámci Týdne Akademie věd najdete zde.

(👹 – exkurze vhodné pro děti)

Jak poznáte, které bobule jsou zralé a které je lepší nejíst? Nebo jak na dálku rozeznat muchomůrku od hřibu? Je to proto, že vidíme barvy. I vědci používají světlo a barvy pro vědecké objevy. V naší laboratoři uvidíte chytré chemikálie, které mění barvu, aby nám ukázaly, co se děje na molekulární úrovni.

(Předpokládaný začátek v 9:00, 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00)

Když chceme studovat bílkoviny, potřebujeme je rozpustit v roztoku. Takový roztok je něco jako písmenková polévka – rozpuštěné bílkoviny mají různé tvary, z roztoku je můžeme vybírat, a když je složíme dohromady, hovoří k nám vlastním biologickým jazykem. Jak ale taková bílkovinná písmenka můžeme číst, když je nevidíme pouhým okem? A můžeme je slyšet? V rámci exkurze do laboratoře strukturní biologie si ukážeme, jak takovou molekulární polévku „uvařit“, a na lihové piano si zahrajeme svou vlastní molekulární písničku.

(Předpokládaný začátek v 9:40, 10:40, 11:40, 12:40, 13:40, 14:40, 15:40)

Když se řekne DNA, většina z nás si nejspíš automaticky vybaví dvoušroubovici a genetickou informaci. Málo už se ví, že DNA může mít i další netradiční funkce. Právě těmi se v naší laboratoři zabýváme a myslíme, si, že by byla škoda nešířit jejich slávu veřejně. Řekneme si, jak těžké je najít takové konkrétní krátké sekvence DNA, které dokáží spustit chemické reakce, a některé z takových reakcí si v laboratoři přímo namícháme a jejich výsledek zhodnotíme různými technikami, které při výzkumu sami používáme.

(Předpokládaný začátek v 9:10, 10:10, 11:10, 12:10, 13:10, 14:10, 15:10)

Molekula DNA v sobě nese veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo fungovat všechno živé od jednobuněčných organismů až po člověka. Jak ale taková DNA vlastně vypadá a z čeho se skládá? A jak vypadá v prostoru? Přijďte se doslova ponořit do struktury DNA a odhalte s námi taje této známé dvoušroubovice.

(Předpokládaný začátek v 9:30, 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30, 15:30)

Fluorescence je schopnost molekul vydávat barevné světlo. Tento jev vědce často provází při prvních krocích na cestě k vývoji léčiv. Léčiva obvykle ovlivňují enzymy, tedy molekulární stroje, které v tělech organismů katalyzují chemické reakce. V naší laboratoři na vlastní oči uvidíte, jak fluorescenci využíváme při získávání čistých enzymů a testování jejich aktivity.

(Předpokládaný začátek v 9:30, 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30, 15:30)

V naší laboratoři uvedeme návštěvníky do fyzikálních základů fluorescence a s pomocí buněčných a zvířecích modelů představíme využití fluorescenčních molekul v přírodě, vědě i v domácnosti.

(Předpokládaný začátek v 9:10, 10:10, 11:10, 12:10, 13:10, 14:10, 15:10)

Insulin je jeden z nejdůležitějších hormonů našeho organismu. Jakákoli porucha v jeho funkci vede k závažnému onemocnění zvanému diabetes mellitus neboli cukrovka. Insulin ale ovlivňuje i mnoho dalších dějů v našem organismu od syntézy proteinů až po ukládání tuku. Ve skupině Jiřího Jiráčka hledáme nové odvozené formy insulinu s lepšími vlastnostmi, které by mohly zlepšit léčbu a komfort diabetiků. V přednášce se dozvíte něco o tom, jak insulin vypadá a jak v těle působí, jaké jsou různé typy cukrovky a jak se léčí a hlavně, kam směřuje vývoj a jak by se léčba mohla v budoucnosti proměnit.

(Předpokládaný začátek v 9:50, 10:50, 11:50, 12:50, 13:50, 14:50, 15:50)

Ukážeme, co napoví absorpce světla v ultrafialové, viditelné a infračervené oblasti o pozorované látce a její struktuře. Stručné představíme molekulární spektroskopii tak, jak se používá v chemii a biologii. Poznáte, zda a jak se z křivé čáry, tzv. spektra, dá určit chemická struktura látky nebo tvar biomolekuly, např. proteinu nebo DNA?

(Předpokládaný začátek v 9:40, 10:40, 11:40, 12:40, 13:40, 14:40, 15:40)

Vědci pro svoji práci využívají velké množství nejrůznějších přístrojů a nástrojů, z nichž některé nelze jednoduše koupit. Proto má ÚOCHB vlastní Vývojové centrum, které se věnuje jak výrobě drobností, tak vývoji a sestavování komplexních přístrojů. Přijďte se podívat a vyzkoušet si, jakým způsobem se ohřívají a chladí chemické reakce, jak využívat LEDky všech možných barev, anebo si zkusit práci na jedinečném vláknovém laseru na plechy či devítitunovém počítačem ovládaném obráběcím stroji.

Exkurze probíhá ve Vývojovém centru ÚOCHB v ulici Papírenská 1132/7b, Praha 6–Bubeneč, asi 20 minut chůze od ÚOCHB či 7 minut ze zastávky Nádraží Podbaba.

(Předpokládaný začátek v 9:30, 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30, 15:30)

Zabýváme se enzymy, které potřebují parazité pro trávení lidské krve. Cílem naší práce je zjistit, jak tyto enzymy fungují, a připravit účinné molekuly, které blokují jejich funkci a mohou být využity jako antiparazitární léčiva. Studujeme např. evropská klíšťata přenášející boreliózu a encefalitidu či tropické krevničky způsobující bilharziózu u 200 milionů lidí.

(Předpokládaný začátek v 9:10, 10:10, 11:10, 12:10, 13:10, 14:10, 15:10)

Když se řekne „magnetická rezonance“, asi každý si vybaví zařízení, které používají lékaři k zobrazování lidského těla při odhalování nejrůznějších neduhů. Méně lidí ale ví, že stejná metoda s úspěchem slouží chemikům při odhalování struktury neznámé látky – tedy jak jsou jednotlivé atomy spojeny vazbami a jaké je jejich prostorové uspořádání. V naší laboratoři nukleární magnetické rezonance (NMR) a elektronové paramagnetické rezonance (EPR) vám vysvětlíme, jak lze magnetických vlastností molekulových jader a elektronů využít právě při zkoumání struktury látek. Ukážeme vám zařízení, které se při takových měřeních využívá – silný supravodivý magnet, jehož magnetické pole je stotisíckrát větší než magnetické pole Země. Vysvětlíme vám, jak s námi molekuly pomocí magnetického pole komunikují a co nám jsou ochotné ze své struktury prozradit.

(Předpokládaný začátek v 9:00, 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00)

Peptidy, které se účastní regulace příjmu potravy, ovlivňují energetickou rovnováhu celého organismu. Některé z nich snižují příjem potravy („vypínají hlad“) a zlepšují glukózovou toleranci. Takové látky by mohly být potenciálními léky při obezitě a diabetu. V naší skupině testujeme stabilní analogy těchto peptidů a snažíme se najít mechanismus jejich účinku na buňkách a na modelech obezity u myší a potkanů. Zkoumáme, co dělají s tukovou tkání i s centrálním nervovým systémem.

(Předpokládaný začátek v 9:30, 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30, 15:30)

Geny zapsané v naší jedinečné DNA rozhodují o zdraví a nemoci či dokonce životě a smrti. Proto řetízek čtyř písmen v podobě deoxyribonukleové kyseliny přitahuje každého, kdo se o živém světě v nás a kolem nás chce něco dozvědět. Uvidíte, jak s pomocí jednoduchého vybavení můžeme DNA získat a dále s ní pracovat. Také si ukážeme, že písmena DNA dokážeme nejen číst, ale také přeskupit, smazat nebo dokonce úplně přepsat. Jak takové změny mohou lidstvu být užitečné, ale i nebezpečné, se dozvíte právě u nás.

(Předpokládaný začátek v 9:20, 10:20, 11:20, 12:20, 13:20, 14:20, 15:20)

Kdo se nebojí tmy a tajných chodeb, kde vede nekonečná spleť potrubí, je srdečně zván. Podíváte se, jak je zabezpečen komplikovaný chod našeho ústavu, a porozumíte blíže praktické stránce vědeckého zázemí. – Baterky s sebou!

(Předpokládaný začátek v 9:20, 10:20, 11:20, 12:20, 13:20, 14:20, 15:20)

Organické reakce vedou často ke vzniku mnoha různých produktů, které je třeba od sebe oddělit. V laboratoři k tomu využíváme především chromatografii, která nám umožňuje jednotlivé látky separovat. Jak tato technika funguje, si můžeme snadno ověřit třeba na tak samozřejmých jevech, jako je červená barva papriky nebo zelená barva listu. Víte, kolik různých červených či zelených pigmentů skrývají?

(Předpokládaný začátek v 9:50, 10:50, 11:50, 12:50, 13:50, 14:50, 15:50)

Když se řekne steroidy, většina z nás si představí obrovského svalovce. A taky všichni vědí, že cholesterol je ten největší ďábel a zabiják. Ve skupině Steroidních inhibitorů se dozvíte, že steroidy umí být i „hodné a léčivé“. Povíme vám, jak steroidy fungují v lidském těle. Dále vysvětlíme, jak steroidní sloučeniny fungují při stresu, učení, agresi, strachu nebo spánku, a popíšeme, jakými metodami se tyto vlivy studují.

(Předpokládaný začátek v 9:50, 10:50, 11:50, 12:50, 13:50, 14:50, 15:50)

Jak využívá buňka své základní mechanismy k boji proti infekčním onemocněním? Molekuly RNA plní v buňce mnoho důležitých rolí. Tou nejznámější je přenos genetické informace z DNA do té části buňky, ve které dochází k syntéze bílkovin. Fungují tedy jako pomyslný recept z obrovské kuchařské DNA knihy. Je tedy pravděpodobné, že RNA hrála klíčovou roli při vzniku života na Zemi. Tyto přírodní molekuly je ale také možné snadno připravit za laboratorních podmínek. Díky tomu, že je RNA tělu vlastní a je možné do ní zapsat vhodný recept na syntézu jakékoli bílkoviny, představuje velikou naději pro vývoj šetrných a účinných vakcín nové generace. Přijďte se o těchto zajímavých molekulách dozvědět více!

(Předpokládaný začátek v 9:00, 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00)

Zajímá vás, jak vznikají barvy ohňostroje? Chtěli byste vidět argonové plasma o teplotě vyšší než na povrchu Slunce? V naší laboratoři vám ukážeme metody používané ke zjištění prvkového složení vzorků, které zmíněné plasma i barvy světla využívají. Po vybuzení např. rentgenovým zářením nebo vysokou teplotou začne vzorek vyzařovat charakteristické záření, ve kterém je zakódována informace o přítomnosti a množství jednotlivých prvků. Přijďte se k nám podívat a poučit o tajích analytické chemie.

(Předpokládaný začátek v 9:20, 10:20, 11:20, 12:20, 13:20, 14:20, 15:20)

Srozumitelnou interaktivní formou vám představíme vývoj tzv. protinádorových nukleosidů. To jsou látky, které mohou proti nádorům bojovat tak, že připomínají stavební součástky DNA. Ukážeme si několik experimentů ze všedního dne organického chemika.

(Předpokládaný začátek v 9:40, 10:40, 11:40, 12:40, 13:40, 14:40, 15:40)